2 Díl
pane Benete. slyšel jsem že máte v plánu udělat něco velkýho, chcete pri získat něco tak mocného, že se vás bude bát celá východní země. chtěl bych vědět a co jde, a připojit se.
vaše troufalost je velká Kaile. nemáte nic co by jste mohl nabídnout abych vás vzal do party.
to možná ne, ale jsem schopný bojovník a sám víte, že jsem velmi dobrý zloděj, jestli chcete mít ty nejlepší lidi, nesmím chybět já.
vaše domýšlivost je obrovská, ale máte pravdu, na celém východě není lepší zloděj, bojovník, ani rváč, ale než vás příjmu do party budete muset prokázat že vaše schopnosti nejsou jen legendou. Chci abyste okradl ji.
Ji?
ano ji, slavnou Jei-Lu. chci abys ji vzal jeden briliantovej náhrdelník. má pro ni velkou cenu, ale jeho peněžní cena je k nezaplacení. má pověst stejně dobrou jako vy, tak uvidíme kdo z vás je lepší.
jako by nahrdelník byl už váš.
odešel jsem z jeho domu a začal zjišťovat vše o Jei-lu. žije na nejbližším okraji temného hvozdu, už jen tím je tak slavná. nikdo se od dob draků k temnému hvozdu nepřiblížil vesnice se posouvala pomalu dál a dál a ona si příjde a nastěhuje se hned vedle něho. kuráž ji nechybí to se musí nechat, ale ani ona do lesa nevstupuje. nebude snadné ji okrást, ale to nevadí. zvolim svou oblíbenou taktiku, imrovizovat za pochodu.
vyšel jsem vstříc jejímu domu. má krásný dům to se musí nechat. nebydlí daleko od vesnice, cesta mi trvala jen pár minut běhu. vrátil jsem se teda do vesnice a trošku přemýšlel co o ní vlastně vím. vím jen to že žila v severní zemi a přijela před pár lety zde, do východní země. jsou čtyři země severní, vychodní, jižní a západní země, jmenujou se podle toho na které straně lesa jsou. v každé zemi je jen jedno město ale spoustu vesnic. naše vesnice do které se přistěhovala je ta nejbližší temnému hvozdu, či-li ta nejchudší. nikdo neví jak se to zavedlo, ale po celá staletí je to tak. čím blíže je vesnice lesu, tím míň lidí do ní jezdí, tím míň je tu obchodníku a tím i méně peněz. vybrala si skvělou vesnici, líp si vybrat nemohla, i když teďka se mi to hodí že bydlí tam kde já, aspoň nemusím nikde cestovat. otevřel jsem dveře svého malého domku a zamkl za sebou. šel jsem do sklepa a odemkl truhlu s mou výbavičkou. převlékl jsem se do černých tepláků a trička. vzal jsem si i tmavou mikinu, jelikož už byla noc a začalo být chladno. vzal jsem si opasek a na něho připevnil středně dlouhý nůž se stříbrnou čepelí. dostal jsem ho od svého otce jak jsem byl malý. rukojeť je omotaná stříbrným drakem s blankytně modrýma očima. je to krásný a drahý nůž vždycyk když ho vidím tak si na otce vzpomenu. odvrátil jsem pohled a zasunul nuž do jeho pouzdra k opasku. přes hlavu jsem si omotal černou šálu a nechal si místo jen na oči. vzadu jsem si ji zavázal a do uzlu jsem si zastrčil šperhák.ještě jeden jsem si zastrčil do podrážky a nazul jsem si svoje specialně vyrobené boty. byli kožené a vysoké skoro po kolena. podrážku měli přelepenou černou látkou, aby ztišila mé kroky. boty mají zevnitř připevněné specialní pouzdro na další nůž. do váčku za opasek jsem si ještě dal nějaké kouřové bomby a pistoly s pevným lankem. byl to můj první vynález po smrti rodičů a byl jsem na to neuvěřitelně hrdý, jsem jediný kdo to má a právě proto je to tak cenné. vyrobit mi to trvalo neuvěřitelně dlouho, ale krade se s tím jedna báseň. jedna z mých legendarních schopností. říkajími létající drak. Vždycky jsem byl drak, když jsem byl v tomto převleku a začal jsem krást. říkal jsem si tak protože na mém noži od otce byl drak, a je to poslední památka na něho. ale potom co jsem vynalez toto, se drak naučil lítat. vylezl jsem poklopem na střechu a uzamkl ho. vyběhl jsem donoci a měl jsem jediný cíl, okrást Jei-lu o její náhrdelník a připojit se k benetovi za hledáním něčeho mocného.
konec druhého dílu...doufám že se líbilo a už se těšíte na další díl, který výjde v nejbližší době.
:)
(Lioness, 29. 10. 2013 10:30)